<<<NEW 3 2 1 OLD>>>
Finální seznam hydroenergetickýTichý paradoxHurá na export události 2011
Jihomoravský Lignit Black Out Ekologická těžba uhlíPopílky nad zlato
Hurá na ExportJak na to... Hodina Země

Finální seznam hydroenergetický


Tímto článkem bych chtěl tak nějak zakončit hydroenergetiku v ČR, zveřejnil jsem sice seznam, napsal mnoho článků, ale to poslední vysí ve vzduchu, byly by nutné, opravdu bude nezbytné stavět všechny ty Přehrady pro výrobu elektřiny? Ano, na internetu jsem zveřejnil několik málo, ale počet položek mého soukromého seznamu překračuje 300 o souhrném výkonu 593MW přehrady, 72MW jezy přestavby nádrží7,5MW, přestaby rybníků 1MW, dokromady tedy 673,5MW Problém je ten, že jsem šel do extrému, zatopil jsem co se dalo, jenže to jaksi nepůjde udělat, je to jen teorie, proto teď v tomto posledním článku vyberu ty stavby, které by měly být zbudovány co nejdříve. Mimo těch v tabulce uvedených by šlo získat z úseků Moravy 5,9MW, z úseků na dolní Vltavě 4,5MW, z úseků na Labi 20MW, berounka by mohla poskytnout 11MW. V součtu by to tedy bylo 41,5MW na jezových elektrárnách, spolu s níže uvedenými by byl výkon 172,7MW <
řekaMístoVýkon(MW)Typpoznámka
BerounkaKřivoklát2,7 průtočná - přehradaochrana území před povodní
Dyje Podmolí --> Býčí skála9,5 špičková - jez -Derivační vodní dílo,
-Spád získán raženým tunelem
-Jez vysoký 5m
OtavaJistec 5,2 špičkováNavazuje na vzdutí VD Orlík
VltavaHašlovice 4,2špičková
VltavaDobrné0,5průtočná
Lužnice Hutě 1 průtočná
Lužnice Stádlec7špičková
Ohře Ohařská 8,4špičková
Bečva Ústí 5 špičková
Bečva Týn nad Bečvou 1 průtočnáochrana území před povodní
Sázava Žampach21špičková
Sázava Medník 10,5špičková
Vltava Praha 1,3průtočná jez
Vltava Kralupy nad Vltavou2průtočnájez
Labe Dolní Berkovice4,2průtočnájez
Labe Štětí 5,4 průtočnájez
Labe Roudnice nad Labem 5,2 průtočnájez
Labe České Kopisty 5,2průtočná jez
Labe Lovosice 2,8 průtočnájez
Labe Čelákovice 1,3 průtočnájez
Morava Tvrdonice 1,7 průtočnájez
Morava Lanžhot 0,6 průtočnájez
Morava Lanžhot 0,8 průtočnájez
Morava Kopčany 0,9 průtočnájez
Morava Vlaské 2,5 špičková částečná ochrana před povodní
Morava Hanušovice 0,2 průtočná
Bošilecký Rybník 0,1 špičková
Máchovo Jezero 0,1 průtočná
Žhuňský rybníík 0,2 průtočná
Vrkoč 0,2 špičková
Staňkovský rybník 0,1
Dyje Nové Mlýny I 0,4 špičkovápřehrada
Sedlický Potok Němčice 0,1špičková
Moravice Slezská Harta 6,6 špičková
Jizera Studánka 13,2 špičková -spád 210m (možná největší u akumulační elektrárny v republice)
-Hydrocentrála umístěna v podzemí
Jizera Rokytnice 0,3 průtočná
CELKEM 131,2MW

Tichý paradox


20.12.2011
Včera jsem byl na jednom místě, konkrétněji v jedné budově, místním rozhlasem byla vyhlášena minuta ticha za ex-prezidenta, jelikož mi tyto akty připadají hloupé, demonstrativně jsem bubnoval do desky stolku, nemusím snad podotýkat že se to lidem nelíbilo. Po jejím skončení došlo k paradoxnímu jevu, k paradoxnímu vzhledem za co má být oceněn zákonem. Má být oceněn za Boj za SVOBODU a demokracii. Začali mne obviňovat z toho, že jsem arogantní idiot atd. Jinými slovy by asi nejradši byly, kdyby měly páku, kterou mě donutit k tomu, abych neťukal prsty. Nebudu rozebírat, jako by ti lidé měly postavní pokud by nepadl režim, nebpť to nemůže vědět nikdo. Jde o to, že se chtěli zachovat tak jako onen režim, ovšem neexistoval legální nástroj, k použití nelegálního si netroufli. Je úžasné, jak lidé měří dvojím metrem, pokud někdo dělá to, co většina, jinými slovy pokud glorifikuje toho, na kom se většina shodne, je to v pořáku, pokud se člověk rozhodne nejít s proudem a demonstrovat to, že má OPRAVDU svobodu, nejraději by byly, kdyby měly nějakou páku, jakou člověka donutit k tomu aby jednal, jak oni chtějí.
Svoboda neznamená jen mít možnost cestovat, neznamená moci říct co si člověk mislí jen v hospodě, ale vystoupit s tím, kde chce, což se NEDĚJE, zkuste si vystoupit s prohlášením, které je 100% pravdivé, ale přitom jede proti současnému tredndu, budou se na vás hledat paragrafy, a když se žáádné nenajdou, zničí vás mediálně. Ovšem toho lze použít i mimo politiku, například ke zničení konkurence na trhu. Z tohoto poledu je to tedy daleko horší, neboť se musíte opravdu hodně ohánět s tím, co komu říct, jak komu zalichotit.
Také znamená mít možnost jednat za sebe, dle sebe, nezávisle na ostatních. To znamená, nelze vynutit, kromě zákonem ošetřených případů, to, aby člověk dělal to, co po něm jiný chce. Byť by 10 000 000 občanů české republiky bylo na jednom místě, rozhodli se, že budou za někoho držet minutu ticha, a jen jeden z nich se rozhodl k tomu, že ji držet nebude a bude zpívat We are the champions, nexistuje nic, co by po něm to ticho mohlo vinutit. To, že člověk nepůjde s proudem, neznamená, že je to špatně, špatně je to, pokud by všichni měly stejný názor a jednali stejně.
Někdo se neztotožní s tím takto vyjádřit úctu, vyjádření úcty nelze nařídit, nelze vynutit.
Ono bubnování bylo vyjádřením nesouhlasu s přílišnou glorifikací, úctíváním, snad až zbožšťováním, smrtelného člověka. Bylo protestem proti kašírovanému smutku, protestem proti řízení myšlení lidí.
Je zvláštní, že si z nich nikdo nepoložil otázku, proč bych měl smutnit za někoho, koho jsem osobně ani pracovně neznal. Jen proto, že to řekl někjaký hlas z chrchlající bedny na zdi? Byl to jen člověk, další smrtelník, nebyl to protest proti němu, byla to vzpoura proti onomu nařízení. Takovéto masové akty smutku totiž nemají žádný význam, jsou neosobní, bez emocí, jsou jakýmsi divadýlkem. Jediné, co v té místnosti bylo autentické ono ťukání a to, že se jim to nelíbilo, jen proto, že jsem porušil, co řekl onen amonymní hlas z chchlající bedny.
Ten hlas nebyl hlasem božím, ale jen hlasem člověka, který se rozhodl, že ono minutu vhlásí. Bylo by to sice na experiment, ale představte si situaci, jste v místnosti, a onen hlas řehne, že ten můž vedle vás má pod sakem pás výbušniny a že se odpálí, pokud jej nezabijete, nebo něco podobného, co uděláte? Jak se zachováte? Kolik lidí je zapotřebí aby jej někdo zabil?

2011


Tak se nám to opět sečetlo a kolo světa se zase otočilo o jeden zub, co se ale stalo zajímavého? Co pohlo dějinami tím, či oním směrem?
Tsunami v Japonsku.
Selhání chlazení V japonské Jaderné elektrárně Fukušima I
, mimořádná situace pak vyustila v neopravitelné pošození celé elektrárny, zamoření rozsáhlých oblastí radioaktivitou, jednalo se o nejhorší jadernou havárii od dob parnní exploze a následného požáru v JE Černobyl.
Pád diktarur v sevrní Africe, destabilizace regionu, intervence NATO v Lybii.
Nepokoje na šluknovsku
Pádl Letadla s týmem KHL
, při kterém zahynuli mimo jiné tři hokejstí Representace ČR.
Klausova krádež propisky, která se stala nekonečným zdrojem inspirace pro internetovou komunitu, asi na týden.
Konec éry raketoplánů, Ruská federace tak získala v podstatě monopol na dopravu lidí na oběžnou dráhu, o Čínském programu nejsou zprávy
Masakr v Norsku
50. Let provozu Přehrady a Elektrárny Orlík, největší tuzemské konvenční hydroelektrárny.
Zemřel Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple
20. let od smti Freddieho Mercuryho
Požáry v USA
Záplavy v USA
Umrtí Kim Čong Ila
, dlouholetého vůdce KLDR
Krize v Eurozóně Kryze EU, hrozba pozvolného trozpadu Evropské únie. Příliv imigrantů ze Severní Afriky, který byl způsoben intevencí vojsk NATO v severní Africe
Farmářka Havránková ustoupila a prodala pozemky potřebné pro stavbu dálnice, její sestra stále odmítá
Zvyšování výkonu Dukovanské elektrárny, která jíž v současnosti drží titul největšího tuzemského výrobce elektřiny.
Putinovy "objevy"
SRN Odstavila několik JE jako reakci na údálosti v Japonské Fukušimě
Pokles podpory pro OZE
Zemřela Amy Winehouse
, britská zpěvačky, příčinou byl podle soudu Alkohol
R.E.M. končili čonnostna hudební scéně se pohybovali od roku 1980
Berlusconi padl, italský premiér padl, jeho vláda nezískla důvěru
Aktuálně.cz přešlo na diskuze přes Facebook účet, zmizela prularita názorů, diskriminace těch, kteří nemají účet na facebooku
Nejsušší listopad vy historii rekord asi neude již nikdy překonán, leda že by se u nás rozprostřely pouště

Jihomoravský Lignit


Jih Moravy disponuje vzácnými surovinami. Ropou, Zemním plynem, Lignitem. Vzhledem k tomu, že situace již skoro rok není nakloněna budování jaderných elektrárne, musíme se jako lidstvo poohlížet po alternativách, jelikož je energie získaná fůzní reakcí jen nedosažitelným snem, zbývají tradiční zdroje, jako jsou voda a spalování všeho možného, vím ekologové to neradi slyší, ale vítr, fotovoltaika a biomasa nepokryjí naše potřeby, Byly jsme a budemem průmyslovou zemí, přestože v 90. letech jsme přišly o obrovské podniky, pořád průmysl tvoří určitou významnou část HDP. I pokud bysme se jej zbavily a chtěly žít jen ze služeb, musíme mít kvalitní infrastrukturu, nikdo nepojede někam kde neví jestli půjde elektřina, pokud se nejedná o dobrodruha. Navíc v rámci Evropy roste hlad po energiích. Německo uzavírá své JE na nátlak ze strany různých občanských hnutí. Rakousko nikdy nemělo JE, Přitom i přes nasazování nových technologií, které se EU snaží direktivně prosazovat, roste potřeba energie. Během několika dekád budou uzavřeny některé hnědouhelné doly a tedy i elektrárny, proto musíme hůedat alternativy. Jednou z těchto alternativ je uhlí a lignit je jednou z forem uhlí.
Souvislost jižní Moravy s problémy s energií je tedy jasná V podzemí Jižní moravy se nalézá zhruba 200 miionů tun lignitu, který y bylo možné využít k výrobě elektřiny. Jediná naše lignitová elektrárna, elektrárna Hodonín, má zhruba spotřebu 1,4t/MWh. Životnost elektrárny je 25 až 30 let. Ovšem takto krátký horizont by byl sebevražedný, zbytečně bysme postavily celou infrastrukturu a po jedné generaci bysme ji zase likvidovaly, proto budu počítat s dobou 50 let.
Rok má zhruba 8760 hodin. můžeme tedy spočítat kolik lignitu bude k dispozici na jednu hodinu provozu.
Množství je 200 000 000t, na 1 rok připadá 4 000 000t, na 1 hodinu tak připadá 694t lignitu, to odpovídá 534MW, tedy provedeme zaokrouhlení tak, aby bylo možné elektrárnu vybudovat z běžnou technologií, tedy její výkon bude 500MW. Tento výkon by stačil pokrýt spotřebu 500 000 obyvatel Toto platí při využití 100% výkonu při 100% času, jelikož je nutná údržba a plný výkon není zapotřebí vždy bude doba vytěžení ložisek delší. Tento výkon by stačil k nahrazení 1 bloku JE Dukovany
Osobně předpokládám, že se brzy opět začneme vracet k plánům na jadernou energetiku v celosvětovém měřítku. Ano, nehody se stávají, ale vzhledem k tomu, že je to jediná technologie, respektive takto prozatím jedníná technologie, pro ketou máme dostatek paliva, musíme ji využít.
Ano, Země nám začíná být malá, buď budeme muset najít způsob, jak teraformovat jiné světy, nebo budemem muset s využitím všech našich technologií změnit pouště v rozsáhlé pole a savany,

Black Out


Black out, neboli česky úplná ztráta napětí, je stav, při kterém dojde ke kolapsu velké části elektrizační soustavy, na rozdíl od lokálního výpadku jsou jeho následky daleko větší, z provozu může být na nějakou dobu totiž vyřazena páteřní soustava, bez proudu se neocitne jen několik vesnic, black out totiž může postihnout i několik krajů, popřípadě států naráz, stalo se tak v USA a několikrát v západní evropě, přitom došlo k rozpadu jednotné elektrizační soustavy na několik ostrovů, západ trpěl nedostatkem proudu, východ naopak přebytkem (je vidět, kdo je na kom závyslí). Black out může být způsoben lavinovou reakcí ochraných prvků, tedy pokud je EPS provozována na hranici možností. K tomuto článku mne inspirovala správa na dvou naších internetových serverech.
Novinky.cz - Elektřina z Německa přetěžuje českou síť, vyřešit to mají nové transformátory
Aktualne.cz - "Železná opona" zastaví na hranici německý zelený proud
Je jednoznačné, že vzhledem k neodpovědnosti provozovatelů EPS v SRN, tím je myšleno odpojení JE v jižní části země, přesun výroby el proudu směrem k severnímu pobřeží do nestabilních větrných elektrárne, budou vzrůstat nároky, na provozovaní této části celoevropské EPS. Již několik let plánuje Německo posíené své EPS v tomto směru, jen plánuje, nebyl postaven ani jediný sloup, nebyl natažen ani metr vedení. Tuto zátěž proto přenáši naše EPS, která ovšem není stavěná na dlouhodobé přetěžování.
Problémem je, že by došlo k výpadku velké části Vltavské kaskády, JE Temelín, mohlo by dojít k problémům se zásobování Prahy elektrickou energií. Částečně by se dalo uvažovat o návázání spojení na Hladině 110kV, přestože tato soustava sloužila jako páteř EPS, byla postupně nahrazena linkami 220kV 440kV, proto si nejsem jistý, zda, i přesto že k ní je napojena například VE Lipno, schopná zajistit přenos regulačního výkonu. Naštěstí Regulace naší EPS nazávisí jen na těchto elektrárnách, ale i na PVE, které leží mimo zasažený region, v první moment, když by došlo k výpadku takdo rozsáhlého území, by byl problém, zejména ve špičce s tím že by v síti byl náhle přebytek elektrické energie, která by někde musela být uskladněna, proto se dá předpokládat, že by okamžitě došlo k motorickému chodu PVE Dalešice a PVE Dlouhé Stráně. Otázkou je, jak by se zachovaly osekané linky, jelikož by došlo i k vyřazení linek směřujících na Moravu. Je tedy jednoznačné, že musí být přistoupeno ke krokům, které zajistí bezpečnost naší přenosové soustavy.
Jednou z možností by mohlo být instalování stejných zařízení, která se chystají instalovat Poláci, jedná se o speciální druh transformátoru, který je schopen přesně určit jaká zátěž půjde kterým vedením. O této možnosti prošla informace i našimi médii, je otázka, jaký důsledek by to mělo pro provoz zbytku elektrické přenosové soustavy v celé Evropě, mohlo by dojít k situaci, že by byla permanentně na hranici kolapsu, což by brzy vedlo k vystřízlivění Německého optimismu ohledně Obnovitelných zdrojů. Ano, obnovitelné zdroje jsou dobré v lokálním měřítku, ale v porovnání s klasickými zdroji elektrické energie trpí (kromě vody a biomasy, která s sebou nese zase jiné problémy) vážnými nedostatky, jako je závislost na počasí a dlouhodobá nestabilita dodávek, což je problém pro střídavou soustavu ve které musíte hlídat daleko více parametru, než v soustavě stejnosměrné.
Druhým řešením by bylo posílení přenosové sosustavy, což by ale nebylo z politického ani ekonomického hlediska vhodné, jelikož by jsme tím ukázali, že jsme de-facto spolkovou zemí SRN, ovšem bez možnosti jakkoliv ovlivnit dění v německu, tedy byly bysme jen jakýmisi psi na vodítku.
Třetím řešením by bylo naši soustavu spojit se zahraničím jen pomocí HVDC spojek, následně bymohlo a nemuselo, dojít na krátký okamžik ke spomalení egenerátorů, aby došlo k vytvoření posunu fází, tento krok by nebyl nutný, ale zabránil by úvahám o obnovení případného střídavého spojení.

Ekologická těžba uhlí


Několik společností po celém světě přišlo s nápadem oprášit cca 100let starou technologii k těžbě uhlí
Tak tekto by se dalo uvést to, co v poslední době hýbe světem uhlobaronů. Od 19. století existuje technologie, která umožňuje zplyňovat uhlí přímo v uhelné sloji. To je výhodnější, neboť teoreticky by mělo jít zplynovat naprosto veškeré uhlí, které se v daném ložisku nachází, aniž by bylo zapotřbí jej otevírat jako povrchový důl, což by bylo třeba u černého uhlí technologicky náročne, vzhledem k hloubkám v jakých se sloje nacházejí. Navíc tento tradiční postup je spojený s rozsáhlým narušením krajiného reliéfu. To samozřejmě s sebou nese odpor velké části veřejnosti. Navíc je nutné, zejména u nás, přestěhovat celá sídla aby bylo možné se k ložisku uhlí dostat.
Technologie zplyňování je v současnosti již zvládnutá, po světě běží mnoho zplyňovacích jednotek, nekteré, jako například ve Vřesové, jsou napojeny přímo k paroplynovým elektrárnám. Tyto elektrárny poskytují cenné služby při regulaci EPS, problém je v tom, že se uhlí stále musí první vykutat.
Tato nová technologie spočívá v tom, že se celý proces ze zplyňovacího egenerátoru přenese do podzemního lože, z toho se tak stává jeden obrovský plynový generátor. Tím pádem vznikne jakési antropogení ložisko zemního plynu, respektive syngasu, jak je někdy generátorový plyn nazýván. Tento syngas je poté čerpán podobně jako zemní plyn. Tento plyn má rozsáhlé technologické využití, od paliva až po surovinu pro výrobu složitějších uhlovodíků.
Elektrárny, které místo uhlí využívají generátorového plynu, mají několik výhod oproti klasickým s přímým spalováním uhlí. Do atomosféry neuvolňují žádný polétavý popílek, není tedy nutná instalace elektroodlučovačů, které i pře vysokou účinnost (okolo 99%), nezachytí všechny částice, z každé tuny popílku se tak dostane do vzduchu 10kg popílku. To by mlělo odpadnout s používáním této technologie.
Navíc bude možné separovat nežádoucí příměsi již před spalovacím procesem, tím by mělo být minimalizováno množství síry, které se v podobě SOx dostává z kotle, za kterým musí být instalována odsiřovací jednotka, jejíž provoz vyžaduje vápno, při získávání vápna z vápence je zapotřebí velké množství energie.
V neposlední řadě by tato technologie těžby měla být daleko přívětivější k území, kde se těží, měly by odpadnout haldy hlušiny, které jsou současnou těžbou provázeny. To umožní těžbu i v cenných oblastech, kde by současná technologie způsobovala značnou nevoli obyvatel. Nebo v oblastech, kde by bylo otevření konvenčního dolu nemožné pro hustotu zástavby. Teoreticky by tato "nová" technologie mohla být levnější. Další výhodou je to, že teoreticky by se nám tak otevřela i těžba uhlí, které je v současné době nedostupné, jelikož je pohřbeno pod hladinou moře a není možné je z bezpečnostních, nebo jiných (vzdálenost) důvodů, možné těžit. Tato technologie, by byla možná použitelná i k těžbě uhlí, které je v současné fdobě pohřbené pod věčným ledem Antarktidy, aniž by došlo k nějakému výraznému narušení reliéfu, problém je ale smlouva, která přímo zakazuje jakoukoliv těžbu surovin na Antarktidě. (Osobně si myslím, že do konce století dojde k jejímu přehodnocení, pokud nedojde k oběvu nějaké zázračné energetické technologie)
Tato technologie se zvažuje i v české republice, například v Polabí, kde se nachází prozatím netěžené ložisko černého uhlí, to by se mohlo stát zdrojem plynu pro elektrárnu Mělník, což by ale vyžadovalo značné úpravy, demolici současných kotlů, nahrazení jich spalovacími turbínami a spalinovými kotly, které by byly vyhřívány plyny, které opuští turbínu. Celková účinnost elektrárny by ovšem vzrostla. Zatím co uhelné elektrárny dosahují účinnosti okolo 30%, paroplynové dosahují účinnosti až k 50%. Mají-li dnes všechny 3 elektrárny Mělník souhrný výkon 1292MWe, pak by po přechodu na paroplynový cyklus dosáhly výkon 2153MW. To představuje nárust výkonu o celých 861MW. Pokud by se podobně upravily všechny naše uhelné elektrárny, se souhrným výkonem 9 355MW, pak by jejich instalovaný výkon vzrostl na 15 591MW, což představuje nárust o 6 236MW. Nebo by se tento nárust účinnosti dal využít pro snížení spotřeby uhlí.
Pokud bysme se rozhodlo o přestavbě uhrelných elektrárne na paroplynové, nemuselo by být hned nutné splyňovat uhelné sloje, prozatím by stačilo nainstalovat zplyňovací jednotky.

Popílky nad zlato


Současnost je bezesporu dobou polovodičovou, dobou v níž se bez elektroniky jen stěží obejdemě i ty nejprimitivnější věci jsou dnes řízeny siofistikovaými integrovanými obvody. S jejich stále větším rozšiřováním a poklesem cen elektroniky, zejména díky levným produktům z ČLR, roste jejich celosvětová produkce a tím i spotřeba surovin pro elektrotechnický průmysl, jko jsou Křemík, Gemranium, Lithium, Indium, Galium, Selen. Cena některých těchto surovin podle zákonitostí trhu v posledních letech i přes krizi neustále stoupá.
Kromě hladu po elektronice roste, tak, jak postupně dochází k industrializaci zaostalých zemí, hlado po ocelých, strojírenských výrobcích, zemědělské technice... K výrobě Ocele, která je předpokladem pro tento typ strojírenství, je zapotřebí různých přísad, jako například Mangan, kterého máme zásoby taktéž v řádech statisíců tun, jaho cena je však jen 6,80USD za 100g. Na otázku. Těží něco Česká republika kromě uhlí? Asi nespíš většina odpoví ne. Někteří ještě zmíní plyn a ropu. Jenže kromě energetických surtovin a surovin pro stavebnictví, které nejsou nijak zvláště zajímavé, máme několik ložisek poměrně zajímavých, právě z důvodu, že obsahují některé z výše zmíněných prvků. Tato ložiska se prozatím netěží, nebyla by rentabilní, v budoucnosti a možná, ne tak vzdálené by však mohla cena těchto prvků stoupnout natolik, že otevření ložisek by se vyplatilo
Jako zdroj informací o ložiscích použiji zde, tedy 1 kg Čistého germania stojí 3 600USD. Pokud by došlo k vytěžení všech zásob germania, jeho cena by odpovídala zhruba 1,7mld USD, což odpovídá asi 34,4mld korun.
Kromě tohoto ložiska lze germanium těžit z uhelných popílů, zvýšenou koncentraci u nás mají popílky ze Sokolovské, dolnoslezské a plzeňské uhelné pánve. Množství germania se v těchto ložsicích neuvádí.
Křemík: Křemíku je na celém světě obrovské množství, zásoby jsou lidskými silami patrně nevyčerpatelné. Jeho těžba by přinášela jen problémy Lithium: V ČR je známo jedno ložisko se zásobami 112,8 tisíce tun. V současné době se jeho cena pohybuje okolo 27USD za 100g čistého lithia. Cena tohoto množstí odpovídá přibližně 30,4 mld USD, což je cca 608mld korun.
Indium: V nedávné době se objevily infomace o tom, že se v krušných horách nachází okolo tisíce tun tohoto vzácného kovu. Není jasné, jestli se nějaké indium vyskytuje i na české straně hranic. pro zajímavost uvádím, že cena 100g je cca 302USD.

Hurá na export


Máme neskutečnou příležitost navýšit zisky nešich energetických firem (dobrá jedné), zároveň máme šanci nepatrně snížit cenu elektřiny na energetických burzách ve střední Evropě.
V blízké době, vzhledem k energetické sebevražďe SRN se nám naskýtá možnost poměrně rychle zaplnit mezeru na trhu, která vznikla odstoupením od jaderné energetiky. Výstavba elektráren trvá i okolo deseti let (nepočítáme větrné, fotovoltaické a přestvby strých mlýnů). Jelikož má německo skluz ve výstavbě elektráren, zaostávají za odstavováním, bude muset elektřinu dovést ze zahraniří, pokud zrovna nebude foukat. Nevím sice, jak je na tom teď Slovensko, ale dlouhodobě jsme významnými středoevropskými vývozci elektřiny, kteří mají kapacity pro navyšování exportu, zároveň mají i kapacity pro navyšování instalovaného výkonu, například zhruba 2000MW z biomasy, kde je často výroba proudu kombinovaná s výrobou tepla, čímž je snížena závislost na importovaném plynu, navíc je proud produkován v období zvýšené spotřeby energie, tedy v zimě. Několik desítek MW lze získat ještě z vody, ale to jsou spíše lokální zdroje. Co se týče různých neobvyklých zdrojů energie, jako je například odpad, lze dostupný výkon jen odhadovat. Ovšem naší hlavní devizou jsou naše zásoby uranu a možnost jeho využití v jaderných elektrárnách. Sice by to vyžadovalo vybudování celé struktury na zpracování uranu, ale zisk by byl mnohem větší.
Aby ale mohly být realizován export, kterému je jedno z jakých zdrojů energie pochází, musí existovat cesta, kterou se proud bude exportovat. Protože budovat vedení 220kV a 440kV je problematické, musíme najít jinou možnost. Touto možností by mohlo být propojení poměrně husté soustavy 110kV do susedních zemí. Sice by to znamenalo zvýšenou zátěž rozvoden a trafostanic, možná by bylo nutné je posílit, ale zároveň by to umožnilo exportovat energii z menších zdrojů, jako je třeba elektrárna Hodonín, pracující do sítí 110kV a 22kV. Navíc v některých případech by se jednalo jen o přidání dalších tří lan na exstující stožáry, které vedou jen jednu linku 110kV.
SOUPIS MOŽNÝCH ZAHRANIČNÍCH SPOJENÍ 110kV.
Zahraniční partnerSpojené rozvodny předpokládaná délkapoznámka
SRN Velký Šenov <-> Sohland 8,4km
SRN Aš <-> Selb 7,3km
SRN Cheb <-> Arzberg 15,2km
SRN Hrádek nad Nisou <-> Zittau 13,5km
AT Znojmo <-> Haugsdorf 20,5km
SR Hodonín <-> Holíč 6km
SR Velká nad Veličkou <->Myjava 14,5km
PL Třinec <-> Ústroń 15km
PL Hrádek nad Nisou <-> el.Turów 18,5km nutné výrazné posílení vedení do hrádku
Pokud bychom počítali, že každá ztěchto linek je schopná přenést 100MW, pak se nám nabízí možnost exportovat do Německa a Rakouska, což jsou státy s nedostatkem energie, pak se nám s jednoduchým vedením (jedna linka) podaří export navýšit o 500MW. V době nedostatku proudu na Slovensku a v Polsku by bylo možné exportovat dalších 400MW.

Jak na to...


Nebojte se, nebudu tady nikomu radit, jak správně okopávat, nebo jaké používat hnojivo, pokusím se nastínit několik řešení, která by mohla pomoct s řešením některých současných problémů Evropské Unie.
První si musíme určit, co je priorita, co je problém a jaký druh řešení chceme, mnohdy existuje několik variant. Je ale otázka, jestli to, co navrhu v tomto článku bde po chuti mocipánům v evropském parlamentu, nebo lidem.
Je jednoznačným faktem, že pokud nemá dojít k rozpadu EU, musí dojít k federalizaci, v současné době se jedná o jakousi konfederaci, tedy o přechod mezi federací a nazávislými státy. Situaci v České republice známe, jestli se nepletu, mírná většina je pro rozpad EU, ale je tu jeden problém. To, co chtějí lidi je v rozporu s naším zájmem v oblasi ekonomiky, zhruba 80% našeho exportu jde do zemí EU, její rozpad a rozpad jednotného hospodářského prostoru by vedly k obrovským problémům, naši ekonomiku by čekal propad, došlo by k masivnímu propouštění, což by nakonec mohlo vyvolat obrovské sociální bouře, které by vyustíly v nástup nové totality. To je důvod, proč je daleko vhodnější, aby se šlo cestou federalizace, tedy aby vznikly Spojené Státy Evropské, je samozřejmé, že název by asi zůstal zachován, nikdo nemá zájem na tom, měnit ve světě zažitý název.
Pokud dojde k federalizaci, což by bylo velice žádoucí, musí být jasně určené, které pravomoce přejdou na federální úroveň, které budou zdvojené (ve skutečnosti mnohanásobně) a které budou jen otázkou jednotlivých států.
FINANCE - jednoznačně musí být zdojené, jak federální, tak i na úrovni jednotlivých států, přitom ale nesmí dojít k situaci, že by daňě v součtu přesáhly určitý limit, je otázka, jakou výši v procentecgh by všechny tyto odvody měly mít, viděl bych to asi do nějakých 35-40%, musí být vymyšlen jednotný systém s následovným přerozdělováním určité části jednotlivým státům, které by je pak rozdělovaly ve svých rozpočtech.
OBRANA - z podsty věci je jasné, že by vznikla jen jedna evropská armáda, tedy tato provomoc by byla jen na federální úrovni, byla by tak zvýšena efektivita a potenciálně sníženy náklady.
KULTURA - není důvod k federalizaci, tato provaomoc by zůstala jednotlivým státům.
VZDĚLÁNÍ - je otázka, jestli vytvořit nějaký fedšerální orgán, nebo je nechat plně v režii jednotlivých států.
DOPRAVA - opět duplikované, jak na úrovni federální, tak na úrovni jednotlivých států.
PRŮMYSL - jelikož je podstatným zdorjem příjmů států, musí být na obou úrovních, tedy jak na federální, tak na úrovni jednotlivých států.
ZEMĚDĚLSTVÍ - výživa obyvatel je nejdůležitější, pokud lidi trpí hlady, nemohou pracovat, dojde ke kolapsu ekonomiky. Proto mus být zajištěna mnohonásobná kontrola a koordinace zemědělské výroby. Je tedy jasné, že opět bude nutné, aby byla jak na federální, tak na státní úrovni.
ENERGIE - přestože se jedná o strategickou věc, není podle mne důvod k tomu, aby bylo vytvářeno ministerstvo pro energie, spíš jen nějaký koordinační úřad, který by dohlížel nad tím, aby nedocházelo k nekoordinovaným zásahům do propojených elektrizačních soustav.
TELEKOMUNIKACE - opět není důvod pro vytváření ministerstva, ale spíše jen jakéhosi dozorovacícho úřadu
VNITRO - opět ministerstvo, které musí být na obou úrovních. patrně by došlo k vytvoření nějakého vyšetřovacího úřadu, který by byl přímo odpovědný federálnímu ministerstvu.
Samozřejmě existuje mnoho dalších věcí, které jsem zde neuvedl, a které by se vyvýjeli postupně.

Hodina země - krátký report


Pokud by všichni vypnuli spořtebič o výkonu 100W, údajně by v elé elektrizační sosutavě mělo dojít k poklesu o 100MW, opět byla zvolena doba, tak jak jsem o tom pasal loni, kdy dochází samovolně k poklesu spotřeby elektřiny. Podle dat ČEPS došlo k poklesu výkonu během 15 minut před oficiálním startem o zhruba 60MW. Po zahájení akce došlo k poklesu pouhých 45MW.

statistika